Zážitky z cest jako vaše největší bohatství.

Už jste se nad tím někdy zamysleli? Jak vůbec berete zážitky z vašich cest vy?

Berete je jako něco obyčejného, anebo něco co vás posouvá dál a rozšiřuje vaše obzory?

Nedávno (2 měsíce nazpět) jsem strávil 5 týdnů na Srí Lance, což mě neskutečným způsobem obohatilo a posunulo zase dál.

Jelikož jsem na své cestě měl spoustu času na přemýšlení, přemýšlel jsem o spoustě kravin a někdy z toho dokonce vzešly celkem pěkné názory. Jedním z nich je právě tento…

Na to, že cestujeme už poměrně dlouho, stává se cestování mou vášní až v posledních letech a po této zkušenosti na Sri Lance jsem svůj pohled opět ,,upgradoval‘‘ 😀

Začal jsem v tom totiž vidět něco víc, anebo si spíše uvědomil ty okolnosti okolo a důvod, proč to má takový význam.

Zjistil jsem, že to, co dělá člověk bohatým, není jeho výpis z bankovního účtu na konci měsíce, ale jsou to právě zážitky, které doposud zažil.

Přijde mi, že lidé místo toho, aby viděli hodnotu v mnohem zajímavějších věcech, naučili se ji vidět v penězích, které podle nich dokáží vyřešit jakýkoli problém a které je udělají (prý) šťastnými. Opak je někdy pravdou.

Jasně, že o penězích to je taky. Nikdo nechce zůstat přece na mizině.

,,Akorát spousta lidí namísto toho, aby se naučila ovládat peníze, se nechává ovládat penězi.“

Když jste na cestách a potkáváte se s ostatními cestovateli, nikoho nezajímá, kolik vyděláváte za měsíc, jestli v garáži máte Porsche nebo Lamborghini (i když by mi to samozřejmě nevadilo :D).

Nikoho nezajímá, jestli dnes bydlíte v nějakém luxusním hotelu, anebo přes AirBnB u nějakého ,,místňáka‘‘.

Většinou totiž rozhovory končí povídáním o cestách, na kterých jste byli, o dobrodružstvích, které jste zažili, o lidech, které jste potkali.

Někdo by mi mohl oponovat, že no jo.. to se mi kecá, když zrovna naši mají peníze a mohou mě podpořit.. to je sice pravda, ale, co je na tom nejkrásnější, že vůbec nezáleží, kam jedete.

Je totiž úplně jedno, jestli jedete do hor v Česku (což předpokládám, že si každý může dovolit), do ALP, anebo někam na druhý konec světa.

Pokud se naučíte prožívat každý moment, co jste na své cestě, už nikdy si nebudete stýskat, že máte něčeho nedostatek, protože vaše srdce bude plné.  

Vaším největším bohatstvím by měly být zážitky a neobvyklé momenty vašeho života, které vám už nikdo nikdy nevezme, které s vámi budou až do konce.

,,Naučte se i z toho obyčejného udělat neobyčejné.

Na obrázku jsou mí přátelé Tom a Lucka, s kterými jsem zažil jeden z těch ,,nejepičtějších“ východů slunce ve svém životě.

A víte, kde to je? V Krkonoších!

,,Pouho, pouhé“ Krkonoše a přesto jeden z nejkrásnějších zážitků v mém životě!

Příklad toho, že nemusíte jezdit tisíce kilometrů za hranice pro to největší dobrodružství, ale stačí, když se naučíte užívat si toho, co je kolem vás.

Samozřejmě jet do zahraničí je něco bombastického a navíc v dnešní době nic nereálného, kdy většina hranic je otevřena a letenky skoro za hubičku (alespoň teda do Evropy).

Chtěl jsem tím však říct, že kecy o tom, že cestování je hlavně o penězích, neberu.

,,To jsou akorát výmluvy, anebo otázka priorit.“

Pak je tu druhá stránka věci, že spousta lidí v dnešní době přestává mít chuť objevovat a to nejen, co se týče cestování, ale i v jiných věcech.

Rád bych ale zůstal u toho cestování a neodbíhal zbytečně od tématu.

Čím to je? Přijde mi, že velkou váhu v tom hrají sociální sítě, kdy lidi ztrácí důvod, proč by měli cestovat, proč by měli vyjet někam pryč a poznat něco nového.

Mají tendenci to komentovat, že si to všechno mohou přečíst a shlédnout na internetu. ,,Nemají tedy ani důvod někam jezdit.“

Neuvědomují si, že to o tom vůbec není.

Cestování je o poznávání nových lidí, nové kultury; poznávání nových věcí, způsobů, jak to jinde chodí; poznávání nevídaných staveb, které jsou tisíce let staré.

Cestování je o navštěvování těch nejodlehlejších končin, kde lidská noha jen tak nepáchne; chození do dech beroucí přírody, do hor, kde vládnou úplně jiné zákony…

,,Cestování je o tom umět se zastavit a užívat si daného okamžiku s lidmi, kteří jsou okolo vás. “

Nenechte se zbytečně strhnout uspěchaností dnešní doby, kdy všechno musí být honem, honem.

Cestovat znamená také vyjít z vaší komfortní zóny a poznávat nové věci.

Ať už jedete kamkoli, kde je pro vás prostředí v něčem cizí, pokaždé vás to posune o kus dál, pokaždé totiž překonáte sami sebe.

No, přijde mi, že jsem se malinko odklonil od prvotní myšlenky, ale snad to furt dává smysl. 😀

Tak abych se otočkou zase vrátil nazpět…

,,Vaším největším bohatstvím jsou všechny ty zkušenosti, které na svých cestách získáte.

Nebojte se cestovat, protože je to jedna z těch největších investic do vás samotných. Pokud si to neuvědomujete teď, jednou pochopíte.

Tímto bych vás chtěl i namotivovat k tomu, ať využijete různých programů, které naše vysoké školy nabízejí. Středoškoláci si musí teda bohužel ještě počkat. 😛

Já jsem na Sri Lanku vyjel přes jeden vysokoškolský program FREEMOVERS, který mi pokryl alespoň část mých nákladů na cestu.

Pokud alespoň jednoho z vás jsem přiměl nad tím popřemýšlet, tenhle článek bych považoval za úspěšný.

V konečné fázi si nad tím přemýšlejte, jak chcete. Nemám žádný záměr vám vnucovat své názory. 😀

Budu moc rád, když se mi ozvete, jaký na to máte názor.

Tak co? Až se příště budete rozhodovat, jestli si koupit mobil za 20K, anebo místo toho raději jet poznávat svět, pro co se rozhodnete? 😉

Jonys

,,Nejnovější články na blogu, které byste si neměli nechat ujít!''

Close Menu