Co ten stres vlastně je? (2. díl)

V minulé článku jsem se snažil nastínit, proč bychom stres neměli vnímat jako něco negativního a proč bychom se neměli ho snažit odstranit.“

… pokud jste ho ještě nečetli, bylo by určitě lepší se k němu prvně vrátit a až poté jít na tento. 😉

,,Řekněme si něco o charakteristice stresu.“

Stres je jakýsi stimul, podnět, který působí na všechny.

Bavíme-li se o stresu, pokaždé dojde – v malé či větší míře – k narušení vnitřního prostředí, narušení vnitřní rovnováhy organismu.

,,Stresová odpověď‘‘ je způsob, jak se naše těla chrání. Pokud pracují správně, pomáhají nám zůstat soustředění, plní energie a ostražití.

V případě ohrožení nám stres může zachránit život! Jak? Přece dáním extra síly, abychom se mohli lépe bránit, utéct.

Vezměte si tenhle příklad: Když vás někdo vystraší, co uděláte? Leknete se – správně – ale jak se zachová vaše tělo? Zůstane stát na místě, ztuhne a připraví se k pomyslnému boji nebo útěku. Této reakce se říká fight or flight a hned si o ní něco povíme.

Stres nám také umožňuje překonávat překážky, výzvy, které nás potkávají…

Stres je to, co nás drží na nohou během prezentace před třídou, zostřuje naší koncentraci, když dosahujeme vítězného postu, nutí nás do učení kvůli následujícím zkouškám, namísto sledování seriálů na Netflixu, etc.

,,Fight or flight‘‘ reakce

Jste-li ohrožení, váš nervový systém uvolněním stresových hormonů – mezi které patří adrenalin a kortizol – zmobilizuje váš organismus k následující akci.

Vaše srdce začne tlouct rychleji – to, aby se dostalo dostatečné množství krve do svalů – prokrvení vnitřních orgánů (například trávicí soustavy) se sníží; jelikož srdce tluče rychleji, zvyšuje se i krevní tlak; dýchání je povrchnější a rychlejší, etc.

Tyto děje způsobí obecně fyzické změny ve formě jakéhosi ,,nabuzení organismu‘‘ – máte větší sílu, dokážete reagovat rychleji, jste více soustředění.

Všechno to vás připraví buď na ,,boj‘‘, nebo ,,útěk‘‘‘… to už pak záleží na tom, jaký jste typ a těžko to lze nějak změnit, jelikož v danou chvíli jednáte v afektu. 😉

,,Každodenní stres?“

Co je nevýhodou, náš organismus nedokáže odlišit stres fyzický od psychického, u obou vyvolává stejnou reakci.

Stresová reakce je skvělá věc. Vyvíjela se u člověka tisíce let – dříve mu pomáhala přežít drsné podmínky, které ho obklopovaly… tomu už však tak není.

Bohužel na dnešní dobu by potřebovala být do jisté míry ,,předělána“, jelikož podmínky se změnily.

Přestože nás žádné zvíře, ani podmínky na životě neohrožují, jsme stresu vystavováni možná i mnohem více než nějaký pravěký člověk. 😀

Všechny ty negativní zprávy a prostředí, které si lidé sami (kolikrát i nevědomky) utváří okolo sebe, pro náš organismus představují zbytečné stresové faktory navíc.

Větším problémem je však to, že lidé obecně se stresem neumí pracovat, a proto tyto přídatné stresové faktory, které si kolikrát tvoří sami, tomu toho moc nepřidají.

,,Jaké máme efekty chronického stresu?“

Jak jsme si už řekli, náš organismus neumí rozlišit stres fyzický od psychického…

Pokud jste vystresováni kvůli pracovnímu ,,deadlinu‘‘, nestíháte se připravit na zkoušku nebo ještě dlužíte za minulý měsíc majiteli bytu, vaše tělo reaguje úplně stejně, jako byste byli ohroženi na životě.

A co je takovým bludným kruhem – čím víc jste vystresovaní, tím je snazší tento systém nastartovat, ale těžko ho lze zastavit.

Pokud jste neustavičně vystresovaní, jako spousta lidí na tomto světě, vaše tělo může být v neustavičném ,,stresovém módu‘‘, což nepřináší nic dobrého!

Uvědomte si, že stresová reakce je ve své podstatě pozitivní, ale působí-li příliš dlouho, převrhne se do fáze negativní.

,,Jak se prostě říká: všeho moc škodí!“

Může to vést až ke zdravotním problémům. Takové migrény toho mnohdy mohou být příkladem, nebo když je někdo pořád podrážděný, nemůže pořádně spát, může mít třeba zažívací problémy, etc… v těch nejhorších případech to může vyústit i klidně například v rakovinu, nebo jakoukoli jinou závažnější nemoc. :/

Náš imunitní systém je narušený (kortizol, který je stresovou reakcí vyplavován, utlumuje imunitní systém), trávicí soustava je zasažena také, reprodukční systém není výjimkou. (Znáte např. ,,atletickou triádu‘‘ u holek, kdy je narušen menstruační cyklus? Ta by se k tomu podle mě taky mohla zařadit.)

,,Dlouhodobá stresová reakce navyšuje možnost infarktu srdce nebo také urychluje proces stárnutí.“

Jak je to možné? :/

Řekli jsme si, že při stresu se zrychluje srdeční činnost… při dlouhodobém působní to může způsobit nějakou závadu srdíčka, jelikžo dojde k jeho přepracování (viz. zmíněný infarkt).

Mozek? Na ten bych málem zapomněl. Jasně, že to může mít následky i na něj! Sice je zvyklý pracovat po celou dobu našeho života bez přestávky, ale při stresu je aktivován příliš.

A našlo by se určitě spoustu dalších problémů, které se mohou objevit při dlouhodobějším vystavení stresu.

Jak jsem řekl na začátku – všeho moc škodí, když si tohle budete pamatovat, zbytek už odvodíte…

Znovu bych rád zdůraznil, že stres není vskutku nic negativního, ba naopak je pro naší existenci podstatný!

Spousta lidí vnímá stres jako něco špatného. Tato myšlenka je dle mého názoru špatná! Když se nad tím sami zamyslíme zjistíme, že ,,samotný stres není ani naprogramovaný na dlouhé užívání“.

Věřím, že vám tento příspěvek dal nový pohled na věc a že od teď pro vás slovo ,,stres“ nebude zas tolik stresující. 😛

Jonys.

,,Nejnovější články na blogu, které byste si neměli nechat ujít!''

Close Menu